Policii momentálně eviduje téměř 40 400 příslušníků. Do ideálního stavu jí ale schází více než 1300 lidí, nejvíce podstav trápí Středočeský kraj a hlavní město. Množství uchazečů hlásících se do služby sice několikanásobně přesahuje plánované počty, velká většina z nich však nesplní podmínky pro přijetí.
Platy policistů a hasičů od července vzrostou o 10 procent |
Každý z adeptů by přitom měl mít minimálně střední vzdělání s maturitou, být svéprávný, a zdravotně způsobilý a úspěšně absolvovat psychologické a fyzické testy. „Jen u psychologického vyšetření neuspěje zhruba 60 procent těch, kteří jej podstoupí,“ okomentovala policejní mluvčí Iveta Martínková.
Jen pro představu: od ledna 2013 do prosince 2016 obdržela policie zhruba 30 tisíc žádostí, do služby přijala ale „pouhých“ šest tisíc lidí. Další čtyři tisíce policistů ve stejném období sbor opustily.
Jako hlavní důvod, proč se nabírání nových členů nedaří podle představ - tudíž tak, aby se celkový počet uniformovaných mužů a žen se zvyšoval i přes odchodovost stávajících zaměstnanců - vidí policie v malé motivaci a výši platů. Nástupní plat policisty v prvním roce, během něhož je zaškolován, činí 18 500 korun hrubého měsíčně (včetně zvláštního příplatku tři tisíce). Průměrný plat policisty po zapracování však dosahoval v roce 2015 částky kolem 34 tisíc korun (včetně všech příplatků).
  |
„Jsou to dopady toho, co tady bylo způsobeno předchozími vládami v roce 2012. Úsporná opatření v té době demotivovala policisty. Muselo se i propouštět a ty odborníky, kteří od nás odešli, už nezískáme zpátky,“ řekl v polovině února policejní prezident Tomáš Tuhý v pořadu Události České televize.
Chovanec s Babišem „si plácli“. Platy od července porostou
Od svého nástupu do funkce v dubnu 2014 se policejní prezident dle svých slov snaží problém s náborovou situací řešit. „Postupně dochází k doplňování početních stavů, zotavení po zásahu z minulých let ale nelze očekávat ze dne na den a pravděpodobně potrvá i několik dalších let,“ uvedl Tuhý pro Lidovky.cz.
Už nyní mají policisté k dispozici benefity, jako například šest týdnů dovolené, studijní volno, příspěvky na rekreační a rehabilitační pobyt či MHD zdarma v některých městech. V budoucnu by se mohli dočkat i náborového příspěvku, který je součástí novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
Policejní prezident Tomáš Tuhý
Po patnácti letech ve službě policistům náleží rovněž výsluhy, které se zvyšují v závislosti na odpracovaných letech. Maximálně však může jít o 50 procent měsíčního příjmu.
Zlepšit aktuální poměry u policie chce i ministr vnitra Milan Chovanec, který se kvůli tomu ve čtvrtek sešel s ministrem financí Andrejem Babišem. Ten Chovancovu resortu přislíbil na zvýšení mezd další miliardu korun. Platy nejen policistů, ale i hasičů by tak od července měly stoupnout o deset procent.
Armádě se i díky Bílé knize o obraně nábory daří
Někdejší šéf poradců na ministerstvu obrany František Šulc se domnívá, že situace, která u policie nyní nastala, se dala předvídat několik let. Jako příklad uvádí armádu, jež podle něj prošla stejnou krizí. Zmiňuje přitom Bílou knihu o obraně, která na základě demografických dat popisovala nutnost lépe motivovat zájemce o vojenskou službu.
„Když jsme v roce 2011 Bílou knihu dělali, předjímali jsme změnu legislativy, kterou by se zatraktivnila služba a navýšily se peníze pro vojáky, což se v roce 2015 taky povedlo,“ popsal Šulc. „Existuje taková poučka, že příjem v bezpečnostních silách by měl dosahovat 1,2 násobku průměrné mzdy. Policie ale zaspala a nic z toho neudělala,“ dodal.
Rozdíl mezi platovými podmínkami policisty a vojáka je podle něj obrovský. Nástupní plat příslušníka armády je sice nižší (11 tisíc korun hrubého), po absolvování základního tříměsíčního výcviku ale vzroste na 21 100 korun pro svobodníka nebo 22 300 korun v případě desátníka. Částku ještě doplní stabilizační příspěvek (sedm tisíc) a příspěvek na bydlení (tři tisíce). Průměrná mzda vojáka pak dosahuje po započítání všech příplatků sumy ve výši 40 tisíc hrubého.
Armáda se navíc snaží lidi motivovat - mimo benefitů podobným těm u policie - například možností 14denní rehabilitace, bezplatnou zdravotní péčí, studiem a jazykovými kurzy v zahraničí nebo náborovým příspěvkem, který se pohybuje v rozmezí od 30 do 250 tisíc korun. Vyučený uchazeč získá po uzavření smlouvy na čtyři roky padesátitisícový příspěvek, ten s maturitou o deset tisíc více. Rovněž vojáci mají při odsloužení více než 15 let nároky na výsluhy. Ty mohou dosáhnout až 60 procent z měsíčního platu.
Nábor do armády.
V loňském roce si armáda vytyčila za cíl přijmout dva tisíce nových vojáků. Tento počet se jí podařilo překročit o 148 členů. Stejnou metu si stanovila i na letošek. Už v lednu do ní nastoupilo 519 nováčků a více než 550 rozhodnutí je vydáno pro dubnový termín, informoval mluvčí Jan Šulc. Další uchazeči mohou nastoupit ještě v srpnu a říjnu.
„V současné době je armáda naplněna na 80 procent. Stoprocentní obsazenosti ale takřka nelze kvůli fluktuaci vojáků dosáhnout,“ doplnil. Rekrutační cíl by armáda stejně jako v předchozích letech měla splnit.
Policie přibližuje práci pomocí workshopů
Tehdejší policejní prezident Petr Lessy přiznává, že za jeho působení žádná náborová koncepce neexistovala. „Jakou jsme mohli mít vizi, když jsme museli snižovat počet policistů a to poměrně významně,“ vyjádřil se. Server Lidovky.cz požádal o komentář také Jana Kubiceho, který byl v té době ministrem vnitra. Na dotaz ovšem nereagoval.
Podle Šulce by navíc policie měla být oproti armádě v mírné výhodě, protože svým zájemcům nabízí častěji možnost pracovat blíže domovu. „Díky krajským ředitelstvím po zaběhnutí nabízí, že můžete pracovat relativně v blízkosti doma. To armáda nemůže, protože není rovnoměrně rozmístěná, takže člověk se bude muset dřív nebo později v rámci kariéry stěhovat,“ uvedl s tím, že ochota podstoupit tento krok je v Česku obecně nízká.
Aktuálně policie zmiňovanou vizí disponuje. Konkrétně jde o koncepci Rozvoje Policie ČR v letech 2016 – 2020, vytvořenou v průběhu let 2014 až 2015. „Definuje nejen aktuální stav, ale zejména potřeby policie k efektivnějšímu způsobu zabezpečování vnitřního pořádku a bezpečnosti,“ přiblížila Martínková. Dokument mimo jiné zohledňuje i reakce na nové bezpečnostní hrozby jako nelegální migrace, terorismus či kybernetická kriminalita.
Po vzoru armády, která pořádá řadu ukázek a náborových akcí na základních školách a v obchodních centrech, začala nyní policie - zatím jen v Jihomoravském kraji - připravovat jednodenní workshopy s názvem Policistou na zkoušku. Zájemcům chce poodhalit policejní praxi a případně je motivovat, aby v budoucnu oblékli uniformu.
Pražští strážníci si polepšili o tisíce
S nedostatkem policistů bojuje převážně Krajské ředitelství v Praze, kde chybí zhruba čtyři stovky členů. Na pomoc kvůli tomu musely ve středu přijet posily z ostatních krajů, které tu zůstanou tři měsíce. Právě v metropoli se policie přetahuje o nové lidi s městskou policií, jež má v tomto „souboji“ mírně navrch.
„Městská policie je dnes na území hlavního města Prahy téměř jediným bezpečnostním sborem, kterému se daří stavy svých zaměstnanců sice pomalu, ale průběžně navyšovat, a to díky opatřením, která byla zavedena,“ řekla serveru Lidovky.cz mluvčí pražských strážníků Irena Seifertová.
Narážela tak na skutečnost, že v letech 2014 až 2015 městská policie zavedla benefity, které zvedly platy zaměstnanců až o několik tisíc korun. Zavedli například příplatek na bydlení, dopravu, dovolenou nebo náborový příspěvek. „Aktuální nástupní plat pro nového strážníka je při dosažení všech benefitů až 32 tisíc korun hrubého,“ dodala Seifertová.
Nedostatek nových lidí netrápí ani pražské hasiče. Nováčkům nabízejí nástupní plat 21 tisíc korun hrubého.
